(Francie) – SF Savoie – Modane
objekty: 2 tvrze, 2 fortyOkolí města Modane patří k nejsilněji opevněným oblastem Maginotovy linie v Alpách. V následujícím příspěvku jsou popsána opevnění na levém křídle uzávěru, zahrnující dva forty a dělostřelecké tvrze Saint Gobain a Sapey a také předsunuté postavení v průsmyku Mont Cenis.

Přes hlavní hřeben Savojských Alp, jehož nadmořská výška přesahuje 3.000 metrů, bylo od možné dostat se do francouzského vnitrozemí po poměrně kvalitní silnici, vedoucí přes sedlo Mont Cenis (2084 m), nebo po horší cestě přes sedlo Frejus (2452 m) a několik menších průsmyků v jeho blízkém okolí. Ve všech případech však bylo nutné projet městem Modane. V roce 1871 byl po 14 letech výstavby otevřen také první železniční tunel mezi Francií a Itálií. Již v 80. letech 19. století proto byly přímo nad městem vybudovány dva uzávěrové forty systému Séré de Riviéres. Ve třicátých letech pak bylo v okolí postaveno pět dělostřeleckých tvrzí vesměs zajímavé konstrukce, jeden pěchotní srub, skupina blokhausů, malá tvrz a několik předsunutých postavení (avant-poste). Obranu v roce 1940 zesilovalo také sedm kanónů ráže 75 mm, umístěných v betonových kasematách fortu Replaton, které mířily na železniční trať. Samotný průsmyk Mont Cenis, vzdálený asi 30 kilometrů byl bráněn dvěma forty, které byly později využity jako předsunutá postavení polních jednotek a také nově vybudovanými předsunutými postavením MOM. Na silnější opevnění Francouzi rezignovali, neboť potenciální útočník musel pokračovat do Modane V roce 1940 došlo k rozpačitým pokusům Italů o útok průsmykem Fréjus, které byly snadno odraženy a také k masivnímu útoku s využitím tanků na slabá předsunutá postavení v půsmyku Mont Cenis. Postavení Revets se udrželo až do příměří, účinně blokovalo pokusy o postup po silnici a dokonce zlikvidovalo jeden tank.

Tvrz SAINT GOBAIN G se nachází přímo v údolí, na malém pahorku na severovýchodním okraji města a je velmi dobře viditelná z hlavní silnice N6. K jejímu vchodovému objektu se však dostanete z druhé strany řeky, kterou přejedete po mostě v centru Modane a dáte se směrem na Aussois (k fortům u Esseilonu). Odbočka na parkoviště před vchodem je značená, neboť tvrz slouží jako muzeum, otevřené v sezóně denně. Po zaplacení vstupného je možná volná prohlídka bez průvodce. Interiér tvrze je ve velmi dobrém stavu a v kasárenských sálech jsou vystaveny fotografie a plány okolních opevnění. Konstrukční kuriozitou je miniaturní svážnice, která vede k jednomu z pěchotních srubů, umístěnému ve svahu pod úrovní zbytku podzemí. Povrch je volně přístupný a fotogenický. Úkolem tvrze bylo kromě obrany komunikací též čelní postřelování údolí dvěma minomety pod betonem, stejná sestava zbraní pak působila bočně, směrem před sousední tvrz Saint Antoine.

K mohutnému fortu Replaton G, který je viditelný téměř z celého údolí, vede kamenitá cesta, zaříznutá do skalnatého svahu nad řekou Arc naproti nádraží. Na začátku cesty se dá parkovat, musíte sem však s trochou štěstí prokličkovat mezi malými zahrádkami a domky. Samotný fort byl v době naší návštěvy uzavřen, dal se však pohodlně obejít podél severní strany. Do fortu by se pravděpodobně dalo dostat vstupem pro lanovku nad skalním svahem na opačné straně, je však nutné obejít část fortu nad srázem, a to poměrně krkolomným terénem. Na fortu jsou zajímavé především modernizace z konce 19. století, kdy byly dělostřelecké kasematy a kasárna některé úkryty zesíleny mohutným betonovým krunýřem a jedna z kaponiér fortu také silnou vrstvou kolejnic. Tyto úpravy jsou viditelné i zvenku, uvnitř by pak nepochybně bylo zajímavé i podzemí, které spojuje hlavní budovy. (Směrem před fort vede po vrstevnici cesta, které prochází kolem dvou baterií a vede k redutě Replaton (2), vzdálené od fortu asi 200 metrů a taktéž vybavené betonovými úkryty.)

Dělostřelecká tvrz SAPEY G se sice nachází přímo nad fortem Replaton, budete se však muset vrátit až na hlavní silnici a vyjet serpentinami po silnici D106 směrem na vesničku le Col. V levotočivé zatáčce, kde se dá parkovat, začíná přístupová cesta k tvrzi, která se vine lesem v četných serpentinách. Asi po 2 kilometrech před sebou uvidíte bránu do areálu kasáren a po cestě kolem opuštěných baráků dojdete přímo k vchodovému objektu tvrze. Ten je uzamčený, ale pokud se vydáte doleva, dojdete ke dvěma vchodům do podzemního úkrytu z doby před 1. světovou válkou. Z tohoto úkrytu se úzkou podzemní chodbou dostanete přímo do filtrovny moderní tvrze. Od dělostřeleckých objektů pro čelní palbu, které byly vybaveny výkonnými kanóny vz. 33, se kamennými chodbami původního fortu dostanete pod pozorovatelnu a ke druhému dělostřeleckému srubu, jehož dva kanóny vz. 29 kryly tvrze Lavoir a Pas du Roc na pravém křídle uzávěru. Zajímavostí je, že s výjimkou vchodového objektu a jedné střílny pro lehký kulomet v dělostřeleckém srubu není tvrz vybavena pěchotními zbraněmi ani pěchotními zvony, což je řešení, které lze najít ještě u tvrze Mont Agel (SF Alpes Maritimes), která je také umístna za hlavní obrannou linií. Poměrně vzácné jsou také dvě speciální pozorovací střílny, použité na pozorovatelně B3.

Fort Sapey, který zabírá celý povrch nad tvrzí, byl také modernizován a jeho podkovovitá kasárenská budova "a" a úkryt uprostřed valu jsou zesíleny silnou vrstvou betonu. Zvláště kasárna působí skutečně monumentálním dojmem. Součástí fortu byla i kasematová baterie, vylámaná ve skále a dosponující slušným podzemím, ta však s výjimkou části podzemí zanikla při stavbě moderní tvrze. Zbytky zazděných střílen jsou vidět vedle objektu B1. Povrch fortu není zarostlý a tudíž je fort velmi fotogenický. Totéž platí i o všech objektech tvrze. (Poblíž fortu se nachází také reduta Sapey (3) a dělostřelecká baterie Sapey, vybavená slušným podzemím.)

(Zajímavými a málo známými objekty hlavní linie obrany jsou úkryty Amodon, Orgére a Plan Marin, které budoval MOM podle původních plánů CORF, takže spíše než obvyklé objekty z této fáze výstavby připomínají malé "úkrytové" tvrze z jiných úseků. Úkryty se abcházejí v pokročilé fázi výstavby, i když žádný z nich nebyl dokončen. Mají vždy dva vchodové objekty a šachtu do nedokončené pozorovatelny. Kolem každého úkrytu jsou pěchotní postavení a obranu vždy zesiluje jedna demontovatelná kulometná otočná věž vz. 30. Minimálně u úkrytů Amodon a Orgére se věže dochovaly. Přibližná poloha úkrytů je zakreslena na mapě, ale přesnou cestu neznám. Úkryt Amodon je v nadmořské výšce 1400 m, oba zbývající jsou o 500 metrů výš, takže přístup k nim nebude jednoduchý. U úkrytu Plan Marin se dochovala úzkokolejná drážka i s vozíky a betonovým úkrytem.)

K opevnění v této oblasti náleží také objekty na francouzské straně průsmyku Mont Cenis. Kromě fortů Turra (2 482 m) a Mont Froid (2819 m) se jednalo o předsunuté postavení Arcelins a Revets. První z nich se skládá z několika poničených objektů, které jsme nenavštívili. Předsunuté postavení Revets je klasické konstrukce a skládá se z vchodu, pozorovatelny a dvou kulometných objektů. Při cestě z Landslebourgu do průsmyku Mont Cenis je třeba asi kilometr před průsmykem zaparkovat o odbočky doleva. Ta nejprve mírně klesá mezi pastvinami a poté stoupá kolem opuštěného domu. Od něj už jsou ve svahu nalevo vidět dva bojové objekty, připomínající spíše malé skalky. Pokud byste je přehlédli, stačí se vydat do kopce v místě, kde na levé straně cesty stojí betonová opěrná zeď. Všechny objekty jsou silně poničené destrukcí, kterou provedli Němci v roce 1944, ale podzemí, přístupné z ruin bojových objektů, je průchodné (s výjimkou chodby ke zcela zničenému vchodovému objektu). Pozorovatelna je zničená, ale šachta do podzemí zůstala nepoškozená.

stav: červenec 1999, červenec 2002 (Replaton)

Literatura: Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
La Ligne Maginot – (CIMA)
Yoann Konieczny: Savoie Fortifications