(Francie) – SF Dauphiné
objekty: 2 tvrze, aktivní úkryt, předsunuté postavení
Jedinou spojnici mezi údolími řek Tinée a Ubaye brání uzávěr Maginotovy linie, složený ze dvou nedokončených tvrzí. Vzhledem k nadmořské výšce průsmyku, přesahující 2600 m, jde o jedny z nejvýše položených pevnostních objektů v Evropě.

Oblast kolem italského města Cuneo sice odděluje od údolí řeky Tinée poměrně vysoké pohoří, před druhou světovou válkou však hranice částečně vedla přímo údolím Tinée. Přístupu z tohoto údolí dál do francouzského vnitrozemí brání další horský hřeben, přičemž kvalitnější komunikace vedou pouze na jih podél řeky, kde postup blokuje tvrz Rimplas, nebo na severozápad přes průsmyk Restefond. I přes značnou nadmořskou výšku chránila tento průsmyk dělostřelecká tvrz, která je nejvýše umístěnou velkou tvrzí Maginotovy linie, i když je dokončena pouze část jejích objektů.

Trasa je popsána směrem od jihovýchodu, tedy při příjezdu od opevnění Alpského valu v údolí Stury, případně od tvrze Rimplas. Prudké stoupání do průsmyku začíná za obcí Le Pra.

(Vpravo nad silnicí u obce se nachází předsunuté postavení Le Pra, složené z několika kulometných objektů, které je dět přímo ze silnice, avšak z časových důvodů jsme jej nenavštívili).

Po přibližně 7 kilometrech prudkého stoupání se před vámi objeví několik budov bývalých kasáren. Několik set metrů vpravo od silnice se nachází sedlo (2251 m), které je chráněno předsunutým postavením Fourches, ačkoli sedlem nevede žádná větší cesta. Postavení se skládá z několika objektů, levý však není propojen podzemím. V době naší návštěvy však byly všechny vchody do objektů uzavřeny. Kromě obvyklých střílen FM typu A jsou dva hlavní bojové objekty vybaveny pancéřovými střílnami pro kulomet Hotchkiss na pevnostní lafetě.

(Vpravo od průsmyku se na ostrohu kopce tyčí pevnostní stavba z 19. století, označovaná jako fort Fourches (1), byť se jedná spíše o kasárenskou budovu, opatřenou střílnami. Zajímavostí je zachovalé pancéřové strážní stanoviště v rohu budovy. Nalevo od průsmyku Fourches by se ve vzdálenosti asi půl kilometru měl nacházet blokhaus Ventabren s několika kulometnými střílnami. Podobné lehké objekty jsou v Alpách vzácné, a to zvláště ve velkých nadmořských výškách. Od blokhausu by měl být skvělý výhled.)

Od průsmyku Fourches dojedete asi po 5 kilometrech do levotočivé zatáčky u sedla Respaillon (2513 m), kde je malé parkoviště. Pokud se vydáte podél silnice vzhůru, dojdete po přibližně 150 metrech k pěchotní tvrzi Granges Communes. Tvrz se skládá pouze z malého vchodového objektu a čtyřzvonového pěchotního srubu, její interiér se zachovalou strojovnou však stojí za prohlídku a celkově je tvrz velmi fotogenická.

Asi po 3 kilometrech dorazíte do sedla (2715 m), kde se silnice stáčí o 180° a obchází protáhlý hřeben, na němž se nachází tvrz Restefond. Doporučuji však nejprve odbočit v sedle doleva a po okružní jednosměrné silnici dojet na protilehlou stranu hory Cime de la Bonette (2860 m). Zde se nachází parkoviště a dá se odtud pohodlně dojít na vyhlídkovou plošinu na vrcholku, odkud je skvělý výhled na tvrz Restefond a aktivní úkryt Col de Restefond. Po návratu na hlavní silnici dojedete po několika stech metrech přímo k vchodu do tvrze, kde se dá opět zaparkovat. Namísto nedokončeného vchodu je zde pouze betonový tunel uzavřený ocelovými vraty. V době naší návštěvy byla vrata důkladně zavařená, krátce nato však bylo podzemí údajně opět přístupné. Nad vchodovým objektem se nachází objekt "komín" a vlevo od něj polozasypaná šachta po nedokončeném objektu. Dělostřelecký srub tvrze je velmi pěkný a fotogenický, stejně jako oba pěchotní sruby, které se nacházejí blízko něj na svahu přivráceném k nepříteli. Kolem jsou vidět pozůstatky stavby – základy lanové dráhy, nádrže na vodu a podobně.

Asi kilometr pod tvrzí se přímo u silnice nacházejí dva vchody do malé tvrze Col de Restefond. U vchodů lze zaparkovat a jsou otevřené, podzemí je však kompletně zatopené. Pokud přejdete hřeben nad vchody, dojdete k blízkému bojovému objektu. Nedaleko od úkrytu se nad silnicí nachází skládka nezabudovaných pancéřových prvků. Nacházejí se zde mimo jiné střílny pro zbraně ráže 75 mm a minometné střílny pro levý dělostřelecký srub tvrz Restefond.

(Asi kilometr vzdušnou čarou pod vrcholem Cime de la Bonette se nachází sedlo Moutiére (2454 m), kde se nachází pěchotní tvrz Moutiére, složená z malého vchodového objektu a dvou bojových objektů – jednoho se zbraní JM druhého se zvonem GFM. Nejlepším přístupem k tvrzi je zřejmě cesta, odbočující ze silnice doleva asi 2 km pod úkrytem Col de Restefond. Tvrz je však odtud vzdálena nejméně 4 kilometry.)

Po dalších třech kilometrech dorazíte k místu, kde se po obou stranách silnice rozkládají kasárna Restefond (2). Tvoří je několik typických podlouhlých baráků a také velký obdélníkový objekt, opatřený střílnami pro blízkou obranu. Jeho interiér je přístupný, avšak dosti zdevastovaný. U kasáren leží pět zvonů, určených pro dělostřeleckou tvrz (čtyři zvony GFM, z nichž některé mají různé deprese střílen a jeden zvon CLG). Prudký sestup, který řádně prověří brzdy vašeho vozu, končí až po 20 kilometrech v údolí řeky Ubaye o přibližně 1400 metrů níže.

Popisovaná trasa (pokud se tedy nevydáte na tvrz Moutiére) se dá stihnout za několik hodin, neboť všechny objekty se nacházejí u silnice. Vzhledem k velké nadmořské výšce se zde nabízejí nádherné výhledy a i z toho důvodu patří návštěva nejvýše položených tvrzí Maginotovy linie mezi velmi pěkné zážitky. Všechny objekty se nacházejí ve zcela neobydlené oblasti, potkáte však u nich hodně turistů. Pokud vás zajímají také pancéřové prvky, určitě si nenechte ujít prohlídku střílen a zvonů pro Restefond, které se nedočkaly svého účelu.

Literatura:
Alsace – La Ligne Maginot (ALMA)
Bernard Cima, Raymond Cima: La Ligne Maginot
Jean Puelinckx, Olivier Koch: La Ligne Maginot (Projet Fortiff)